Elektronické ověřené překlady se na trhu objevily teprve nedávno. Jejich obliba však velmi rychle roste. Není divu! Nechat si dokument přeložit a elektronicky ověřit je stejně jednoduché jako odeslat e-mail s přílohou. Celý proces je navíc o polovinu rychlejší a výrazně levnější.
Proč roste obliba elektronických ověřených překladů bez nadsázky raketovým tempem? Důvodů najdeme hned několik. Současný všeobecný přechod k elektronické komunikaci na všech úrovních, snadná manipulace s elektronickým ověřeným překladem ve všech etapách – od jeho zadání přes pořízení až po jeho použití včetně snadné a rychlé distribuce překladu více osobám. Odpadá nutnost pořizovat ověřenou kopii dokumentu pro každého, kdo je uveden na rozdělovníku ověřeného překladu. Celý proces je jednodušší a pohodlnější. K důležitým přednostem patří v neposlední řadě rychlost a nižší náklady.
Kdy můžeme elektronický ověřený překlad využít?
Elektronické ověřené překlady často využívají soukromé osoby, a to například pro překlad vysvědčení nebo matričních dokumentů předkládaných školám či budoucím zaměstnavatelům. Právníci a advokátní kanceláře využívají ověřené překlady rodných listů, závětí či právních informací o autorských právech a obchodních známkách. Pro podnikatelskou sféru spojují výhody běžných i ověřených překladů.
Na co je ale dobré dát si pozor?
Elektronický ověřený překlad je nový nástroj, který se ještě nezbavil některých svých „dětských nemocí“. Největším neduhem je jeho omezená použitelnost. Podle zákona č. 354/2019 Sb. je pro jeho použití nutný souhlas zadavatele. Elektronický ověřený překlad totiž musí být proveden ve formátu PDF/A, který dokáže dokument ochránit před jakýmikoli pozdějšími změnami. Originál opatřený elektronickým podpisem je možné vložit do souboru PDF/A jako přílohu – v takovém případě ke zneplatnění původního podpisu nedojde. Ministerstvo spravedlnosti však zatím nevydalo jasné stanovisko, zda je takový způsob připojení originálu k soudnímu překladu postačující.
Ne každému českému úředníkovi se elektronický dokument „líbí“, a tudíž nelze očekávat od klienta, že bude s nadšením svádět boj s byrokratickou mocí. Mnohdy je proto stále snadnější použít překlad v listinné podobě. Pro použití před zahraničními úřady se prozatím elektronický ověřený překlad nedoporučuje.
Dalším omezením je platnost elektronického časového razítka. I když musí být platnost v době podpisu minimálně 5 let a majitel překladu ji může sám kdykoli později nechat prodloužit, je to vada na kráse.
Pro staromilce má tištěný dokument opatřený originálními podpisy, kulatými razítky a pečetěmi punc důležitosti. Tomu se elektronický dokument, který je podepsán pouze kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, při nejlepší vůli nevyrovná.
Skutečností však je, že elektronickému ověřenému překladu patří budoucnost. V posledním roce poptávka po elektronickém ověřeném překladu raketově stoupla. Jen za uplynulé dva roky vzrostl počet objednávek elektronických ověřených překladů u naší agentury více než stonásobně.
A co na to zákon?
Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, vnesl do oblasti soudních překladů řadu významných novinek a změn, které se týkají jak zadavatelů, tak i uživatelů ověřených překladů. S novým zákonem se objevila také možnost používat ověřené překlady v elektronické podobě.
Výše uvedený zákon definuje základní formální prvky ověřeného překladu a poprvé uvádí možnost provedení překladu v elektronické podobě. Konkrétně v § 27 (Způsob provedení tlumočnického a překladatelského úkonu) v odstavci č. 2 je uvedeno:
- Překladatelský úkon lze provádět pouze písemně.
- Provádí-li se překladatelský úkon v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk překladatelské pečeti.
- Provádí-li se překladatelský úkon v elektronické podobě, musí být dán souhlas zadavatele.
- Zároveň musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno překladatele a označení „překladatel“.
- Musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let ode dne provedení překladatelského úkonu.
Vyhláška č. 506/2020 Sb. z 26. listopadu 2020 o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti v § 27 (požadavky na elektronický ověřený překlad) dále upřesňuje:
(2) Pokud se překladatelský úkon nebo písemný tlumočnický úkon provádí v elektronické podobě, zpracuje se ve formátu PDF/A.
(3) Pokud není možné zpracovat překladatelský nebo písemný tlumočnický úkon v elektronické podobě v jednom souboru, zpracuje se ve formátu PDF/A alespoň překlad nebo přetlumočený text a poslední strana úkonu, a celý úkon se zachytí na stejném trvalém nosiči dat.
Poznámka: Trvalý nosič dat je jakýkoli nástroj, který umožňuje spotřebiteli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě (§ 3 písm. j) zákona č. 145/2010 Sb.).
Překladatelský úkon (případně písemný tlumočnický úkon) v elektronické podobě nemusí být opatřen tlumočnickou či překladatelskou pečetí, ve zbytku se na něj aplikují obecná ustanovení o překladatelských a písemných tlumočnických úkonech.
Zjistěte více o ověřených překladech.
